Když jsme v červenci 2018 koncertovali v Břevnovském klášteře, přišli si nás poslechnout i zástupci organizátora mezinárodního hudebního festivalu v čínském městě Jinan (čti „Ťinan“, 7 miliónů obyvatel, provincie Shandong). Jsme hrdí, že jsme byli následně vybráni jako hlavní host festivalu, což obnáší mimo jiné i sólový devadesátiminutový zahajovací koncert. Na druhou stranu nás to zavazuje, abychom Českou republiku a vysokou úroveň českého sborového umění známého po celém světě náležitě reprezentovali.
Naše cesta začala 22. srpna 2018 dopoledne na vlakovém nádraží v Hradci Králové, ve městě kde dlouhodobě působíme. Právě město Hradec Králové finančně podpořilo naši cestu ze svého rozpočtu, za což upřímně děkujeme! Hrdě proto s sebou vezeme propagační materiály o našem městě, neboť součástí festivalu je také prezentace zemí a míst, odkud jednotliví účinkující přijíždějí. Materiály o České republice nám poskytla pekingská pobočka agentury CzechTourism.
Město Jinan leží na východě Číny v provincii Shandong, napůl cesty mezi Pekingem a Šanghají. Díky modernímu rychlovlaku zvládáme 500 km dlouhou cestu mezi Pekingem a Jinanem za pouhou hodinu a půl.
Nacházíme se v časovém pásmu CST (centrální standardní čas), který je proti našemu středoevropskému letnímu času posunut o 6 hodin dopředu. Je-li u nás doma poledne, my už máme večer.
23. srpna 2018, čtvrtek
Vše dopadlo, jak mělo, a v pořádku jsme přistáli v Pekingu! Dlouhý let s přestupem v Dubaji jsme strávili převážně odpočinkem. Do hotelu nás dovezl autobus, který na nás u letiště čekal i s paní Sin Xin Xin, vyslankyní města Jinan v Praze, která je současně členkou organizačního výboru festivalu a s kterou jsme v uplynulých měsících domlouvali organizační záležitosti v České republice. Vstřebáváme první dojmy z pro nás exotické země a uvědomujeme si, jak moc je důležité, že jsme s adaptací na místní časové pásmo začali už několik dní před odletem. Povečeřeli jsme v místní restauraci, prošli se uličkami a nakoupili pár drobností na zítřejší snídani. Zítra brzo ráno nás čeká přesun rychlovlakem do Jinanu a první oficiální povinnosti.
24. srpna 2018, pátek
Ráno jsme odjížděli z hotelu už v 5:30. To bylo kruté vstávání! Autobus, který pro nás organizátoři festivalu připravili, nás dovezl na nádraží, odkud jsme se asi během hodiny a půl přepravili do zhruba 500 kilometrů vzdáleného města Jinan, hlavního města provincie Shandong. Je tu horko a mnohem větší vlhkost vzduchu, než byla v Pekingu. Přesto s úlevou konstatujeme, že je tu celkově lépe, než jsme původně očekávali. Mnohachodový oběd u velkých kulatých stolů pro 8 až 10 lidí, v jehož středu jsme si na otočné skleněné desce vzájemně odsouvali a přisouvali tácy a mísy s nejrůznějšími pochoutkami, jsme snědli tak z poloviny. Prostě jsme už nemohli. Jídlo bylo vynikající, typicky čínské. Někteří z nás zápasili s jídelními hůlkami, ojediněle jsme využili evropský příbor, ale většinou jsme více či méně úspěšně, rozhodně však statečně, jídlo zvládli tradičním způsobem. Hotelové pokoje jsou standardní, ovšem koberce by potřebovali, aby se jich ujal náš Vašek, který se jejich čištěním zabývá. A že by tu měl práci na hodně dlouho! Odpoledne jsme dvě hodiny zkoušeli. Po krátkém oddechu jedeme na večeři a volný večer využijeme k nákupům. Zítra dopoledne nás čeká první zpívání a večer potom nejdůležitější koncert, kdy vystoupíme jako hlavní host mezinárodního hudebního festivalu města Jinan.
25. srpna 2018, sobota
Dnešní den jsme zahájili návštěvou komunity, která si pro nás připravila socialisticky naplánovaný program. Už při vystupování z autobusu nás vítaly malé děti mávající vlaječkami, pionýři a dospělí s květinami v rukou. Následovaly proslovy a teatrální ukázky tanců, cvičení seniorů a jiné organizované zábavy podkreslené hudbou z reproduktorů. Shlédli jsme mimo jiné nacvičenou ukázku, jak se pilně učí čínské děti, jak vystřihují obrazce z papíru a malují divadelní masky a měli jsme možnost nahlédnout do umění kaligrafie.
Odpoledne jsme se již soustředili na nejdůležitější bod naší koncertní cesty, na slavnostní večerní koncert festivalu, jehož jsme hlavními hosty. Obtěžoval nás pouze opravdu velký zájem fotografů, televizního štábu a novinářů, kteří chtěli stále více fotografií, více nahrávek, více rozhovorů. Koncert byl živě vysílán, takže si ho mohly poslechnout miliony Číňanů. Publikum koncertní síně v Shandong Great Theatre pro více než 1500 posluchačů ocenilo naše vystoupení bouřlivým potleskem a ovacemi. Neskromně přiznáváme, že se nám koncert opravdu povedl. Organizátoři, kteří už slyšeli tady i v Pekingu mnoho sborů, nás označili za nejlepší sbor z České republiky. Asi ještě neslyšeli dětský sbor Jitro. Následovalo ještě společenské a propagační fotografování a pak už jen cesta na hotel. Před zaslouženým spánkem nás na hotelu navštívil jeden z organizátorů mezinárodního hudebního festivalu v St. Peterburgu a pozval nás na ročník 2019.
(Shandong Grand Theatre)
26. srpna 2018, neděle
Dnes dopoledne jsme se dozvěděli více o historii oblasti, kde se nacházíme. Malá skupinka zástupců sboru se však místo návštěvy muzea zúčastnila setkání s představiteli města Jinan a provincie Shandong, vedoucím odboru kultury města, předsedou asociace hudebníků města Jinan, předsedou unie pěveckých sborů a dalšími. Čína je z pohledu naší 700 let dlouhé historie „sborovým novorozencem“. Proto se otázky při jednání týkaly mj. hudebního vzdělávání v České republice, financování a podpory ze strany města, kraje, ministerstva kultury. Čínskou stranu velice zaujala možnost, aby se zájemci zúčastnili sbormistrovského kurzu, a možnost studovat sbormistrovství například na Univerzitě Hradec Králové. Představitelé města se shodli, že je na místě, aby v následujícím roce oficiálně navštívili naše město a pokračovali v jednáních o spolupráci v oblasti hudby a studia.
Věděli jste, že pohádky o krtečkovi jsou jedinou zahraniční kreslenou pohádkou, která je v Číně povolená?
Odpoledne jsme se věnovali opět zpívání, které nás až sem na východ Číny přivedlo. Při přehlídce všech pěveckých sborů účastnících se festivalu se nám opět dostalo cti, abychom celou přehlídku završili a současně předvedli nejdelší vystoupení, po kterém následovalo provedení společné skladby v čínštině. Už při nástupu na pódium nás diváci přivítali ovacemi, které se ozývaly i mezi jednotlivými skladbami. To je v této části světa opravdu neobvyklé a my jsme na to patřičně hrdí. Dostalo se nám rovněž pochvaly od dirigentů ostatních sborů a přišla i nabídka na koncertní cestu do Hongkongu.
27. srpna 2018, pondělí
Dnes trávíme v Jinanu poslední celý den a můžeme si ho užít. Dopoledne jsme navštívili „zahrady pramenů“, kouzelné místo plné tradičních staveb, vodních kanálů, vodopádů a jezírek a nejrůznější zeleně – bambusu, granátového jablka, meruňky, papaji,… A samozřejmě pramenů. Hned naproti parku se nachází „náměstí města pramenů“, Spring City Square i se zpívající fontánou.
Víte, že v Jinanu vyvěrá více než 700 pramenů a proto je nazýván městem pramenů?
Za náměstím jsme se prošli po části dlouhého nábřeží městského vodního kanálu, kde se na povrch dostává mezi mnoha jinými i známý Pramen černého tygra. Po obědě jsme si ponechali krátký čas pro relaxaci na pokoji. Někdo spal, jiní využili volna k nákupům nebo procházce. V podvečer jsme se prošli podél velkého jezera (Daming Lake), které společně s přiléhajícím parkem vyvolává asociaci s Central Parkem v New Yorku. Využili jsme příležitosti a v krásném prostředí pořídili několik propagačních fotografií. Stačilo jen přejít jednu ulici a už jsme byli v nejstarší části Jinanu, kde se nacházejí domy staré přes 600 let, v nichž řemeslníci stále udržují tradiční způsoby práce. Po večeři zbyl už jen čas na noční světelnou a vodní show v podání zpívající fontány, případné poslední nákupy, no a pak už nezbylo, než začít balit. Ráno vyjíždíme z hotelu už o půl sedmé směr Peking, Velká čínská zeď, letiště a domů!
28. srpna 2018, úterý
Čína se vším všudy. To jsme dnes zažili. Měli jsme možnost poznat, jak moc se režim bojí svých vlastních lidí a jak velký strach mají běžní lidé z nelidského zacházení ze strany osob reprezentujících režim.
Ráno jsme nastupovali do autobusu se snídaňovými balíčky v rukou. Krátce poté jsme se stali svědky monstrózních bezpečnostních opatření na nádraží. Peking, kam rychlovlakem dnes míříme, hostil čínsko-africké fórum. Při vstupu do haly nádraží jsme procházeli kolem řady policistů. Turnikety pro kontrolu jízdenek byly uzavřené, namísto toho jsme byli nasměrováni do koridoru, kde armáda bezpečnostních agentů prohledávala všechny kufry, batohy, tašky i kabely a prováděla osobní prohlídky, aby odhalila nebezpečí ohrožující africké delegace, čínské vládní představitele a možná i celý režim – zejména deodoranty o objemu nad 100 ml a běžné zapalovače. Bezprostředně po absolvování celé ponižující procedury se pro jistotu stejná estráda opakovala hned po sto metrech znovu. Následně jsme směli už jít na nástupiště a to za „nenápadného“ doprovodu bezpečnostních agentů, další hlídači s námi jeli po celou cestu ve vlaku, kde navíc během jízdy průvodčí s doprovodem opět kontrolovala jízdenky a osobní doklady, jako už mnohokrát před nástupem do vlaku. Po výstupu v Pekingu jsme opět museli projít kompletní bezpečnostní prověrkou. Za dohledu dalších bedlivě sledujících očí jsme došli k autobusu a konečně započala cesta za vysněnou Velkou čínskou zdí.
Centrem hlavního města Číny jsme se řítili průměrnou rychlostí 3 km za 30 minut. Vlastně jsme si užívali vyhlídkové jízdy s komentářem od šikovného řidiče (bez ironie, byl opravdu fajn).
Věřte, nevěřte, na Velké čínské zdi jsme sice nebyli úplně sami, ale neměli jsme problém pořídit si fotografie, na nichž nikdo jiný nebyl. Kamenný obr působí v krajině přirozeně a elegantně. Procházet se v horkém dusném slunečném dni strmě nahoru a dolů po hranách kopců, kdy se potíte ale opravdu úplně všude, může být při pohledu na okolní hory a klikatící se světoznámou dominantu dokonce i příjemné. Jen musíte mít s sebou dostatek vody a to my jsme měli. K autobusu jsme se vraceli lanovkou těsně před koncem jejího provozu a u parkoviště nakoupili poslední dárky a suvenýry, jejichž cenu jsme si doslova uhádali (třeba ze 485 ¥ na pouhých 100 ¥). Příjemná večeře ve vesnické restauraci cestou na letiště zůstane poslední příjemnou vzpomínkou na přelidněnou zemi plnou kontrastů – lidských, přírodních i technologických.
Po paranoidně detailní prohlídce na letišti opouštíme Čínu, směr Dubaj, Praha a Hradec Králové. Spoustu věcí nyní vnímáme jinak.