Zprávy a akce > Propagace českého sborového umění na východě Číny

Propagace českého sborového umění na východě Číny

Smíšený sbor JITRO z Hradce Králové se koncem srpna 2018 zúčastnil jako hlavní host Mezinárodního sborového festivalu v čínském JINANU (čti Ťinanu). Jinan leží na polovině cesty mezi Pekingem a Šanghají v provincii Shandong a je nazýván městem pramenů, protože jich na ploše tohoto sedmimilionového města vyvěrá kolem 700 (mimochodem voda v nich je paradoxně čistší než ta, která místním teče z kohoutku).

Poprvé Jitro pro čínské publikum zazpívalo již 22. července letošního roku v Břevnovském klášteře na koncertu pořádaném na propagaci českého sborového zpěvu - který má v Číně vzhledem ke své dlouhé tradici všeobecný respekt - a na představení českého folklórního umění - které se od toho čínského diametrálně odlišuje. Zvědavost tehdy byla na obou stranách koncertního sálu – v hledišti i na jevišti. Na Břevnově vystoupil kromě našeho sboru ještě soubor folklórních tanců Stázka z Teplé a mládežnický smíšený sbor Nyklband z Frenštátu pod Radhoštěm. Číňané celé vystoupení sledovali velmi pozorně, ale vyčíst z jejich tváří jakékoliv emoce šlo jen stěží. O to větší bylo naše potěšení, když jsme krátce na to obdrželi zprávu, že jsme jmenováni hlavním hostem festivalu a máme si připravit 90-ti minutový program na celovečerní koncert. Bylo jasné, že očekávání z čínské strany je velké a že ho nechceme jako jediní letošní zástupci evropského sborového zpěvu zklamat. A tak jsme k tomuto vystoupení napnuli všechny síly. Sbormistr Jan Fajfr sestavil program požadované délky a my zpěváci pilovali skladby. Několik dní před odletem jsme se snažili připravit organismus i na šestihodinový časový posun, aby nás po příletu nezmohl jet lag. Naštěstí byl let s Emirates velmi klidný a po příletu byl volný den k aklimatizaci. V den koncertu jsme zredukovali pořadateli nabitý program tak, abychom na jeviště nastoupili odpočatí a soustředění. Koncert se konal ve velkém sále Shandong Great Theatre a byl přenášen v přímém přenosu čínskou televizí. Mezi posluchači byli kromě fanoušků sborového zpěvu i špičkoví čínští hudebníci a dirigenti. Dle jejich slov naše snaha o perfektní výkon nebyla marná a i my jsme z jeviště odcházeli s dobrým pocitem. Obecenstvo naslouchalo velmi soustředěně – byli jsme mezi účinkujícími jediní, kteří měli celý program a capella, repertoár místních sborů byl tvořen z velké části budovatelskými skladbami s úderným klavírním doprovodem. Největší úspěch z našeho programu sklidila bezpochyby skladba Nearer, My God, to Thee se sólem Vaška Malého, dlouhý potlesk následoval i po Pater Noster Zdeňka Lukáše a Miškinisově Cantate Domino. Druhý den po tomto vystoupení dospěl festival, který se v Jinanu letos konal popáté, ke svému vrcholu a byl zakončen tříhodinovým galakoncertem 7 sborů. Evropskou sekci kromě nás zastupoval ještě maďarský folklórní soubor s citerami, velmi vydařené bylo vystoupení sboru mladých budhistických mnichů z Hong An nebo školních souborů z Hong Kongu či Šanghaje. Každý ze sborů přednesl 3 skladby, my na jeho úplný závěr 6 skladeb. Ačkoliv je sborové umění v Číně mladé, vystoupení čínských sborů byla na slušné úrovni. Každý mezinárodní festival je dobrou příležitostí pro sbírání zkušeností ze zahraničí a pořadatelé festivalu si toho jsou dobře vědomi – zástupci našeho sboru v čele se sbormistrem byli po koncertě pozváni na oficiální setkání s předsedou čínské sborové unie, náměstkem pro kulturu města Jinan, předsedou svazu hudebníků, ředitelem festivalu a primátorem Jinanu. Všichni jmenovaní se s opravdovým zájmem vyptávali na systém českého hudebního vzdělávání a sborového zpěvu. Byli velmi překvapeni z informace, že nejsme profesionální sbor a zkoušíme pouze 2 hodiny týdně. Shodli jsme se, že Číňané se svou pověstnou pílí dobře využijí všechny nasbírané zkušenosti a o čínských sborech na světových přehlídkách za nějaký čas ještě uslyšíme.

A jaká je pro Středoevropana Čína? DALEKÁ, CIZÍ, EXOTICKÁ,VZDÁLENÁ a přitom díky naší společné komunistické (pro nás naštěstí již minulé) zkušenosti v lecčems důvěrně známá.

Daleká – to jsme intenzivně pocítili první dva dny. Šest hodin letu z Prahy do Dubaje, 4 hodiny čekání na letišti, dalších sedm hodin z Dubaje do Pekingu a konečně 1,5 hodiny místním rychlovlakem na zdolání posledních 500 km z Pekingu do Jinanu. Dohromady 11 000 km - a k celkovému cestovnímu času je potřeba přičíst ještě šestihodinový časový posun.

Cizí – Čína na Evropana okamžitě dýchne naprosto odlišnou atmosférou. Čína jsou krásné staré pagody, nádherné parky a starobylé paláce, úzké uličky s miniaturními  kamennými domky a starými kostelíky, obchůdky s tradičním čínských zbožím a rychlým občerstvením. A o kousek dál široké dopravní tepny s  mimoúrovňovými křižovatkami, lemované širokými cyklostezkami, po kterých se řítí stovky skútrů vezoucí často celé rodiny včetně psa. Paneláky, které dávají domov milionům obyvatel a které se nikdy neopravují. Postaví se, vybydlí a zboří, aby uvolnily místo novým. Ty starší jsou chaoticky poseté klimatizacemi a nevzhlednými svazky drátů, ty novější jsou večer ozářené stovkami neonů a dávají novým čtvrtím moderní a naprosto západní vzhled. Čína je kolébkou staré tradiční medicíny, budhismu, konfucianismu a zároveň nejnovějších technologií dodávaných do celého světa. Čína je země kontrastů jejichž oba póly jsou pro nás exotické.

Čína komunistická – pro ty z nás, kteří to ještě stihli zažít, byla návštěva Číny tak trochu návratem do dětství. Zopakovali jsme si vítání mávátky a krepovými karafiáty, shlédli pečlivě nacvičená dětská i dospělá představení na červeném koberci zakončená živým budovatelským obrazem s rudým praporem, prošli důkladnými až paranoidními hraničními kontrolami pasů i zavazadel, zažili zabavení podezřelých předmětů typu lak na nehty, power banka či těžítko s velkou čínskou zdí, opět jsme zakusili, jaké to je, být 24 hodin pod kontrolou pečlivého dozoru a co hodinu přepočítáni pro kontrolu, zda někdo neopustil skupinu. Ozbrojení policisté nás důkladně zkontrolovali i při vstupu do divadla – dějiště festivalu. Nepřetržitě byla hlídána i naše šatna. Rozruch v řadách ostrahy způsobilo prosté zavření jejích dveří, když jsme si před koncertem chtěli ještě nerušeně cosi zazpívat. Či přání větší skupiny, dát si kávu v předsálí divadla a tudíž na chvíli opustit hlídaný prostor šaten. Byli jsme pro místní obyvatele, držené v přísné izolaci, atrakcí. Obzvláště blonďaté a zrzavé typy na vlastní kůži zakusili, co prožívá Karel Gott pokaždé, když přijde mezi lid, kde s ním každý touží mít společné foto.

Sečteno a podtrženo – cesta do Číny byla po všech stranách zajímavým a obohacujícím zážitkem, po němž jsme se všichni těšili zpět domů. Šťastni, že jistá historická období už jsou za námi.

Související články na našem webu:
Mezinárodní hudební festival Jinan, Čína (Koncertní cesta do Číny)
Smíšený sbor Jitro v exotice (Zápisky z cest Jitky Macákové)