Mužská část našeho sboru vystoupila v Chrámu sv. Víta v Praze u příležitosti oslav výročí 30 let od kanonizace sv. Anežky České a současně 30 let od listopadových událostí roku 1989.
Slavnostní mše svatá, která se konala 16. listopadu 2019 od 10 hodin, přivedla do chrámu na Pražském hradě řadu významných osobností duchovních, kulturních i politických a mnoho poutníků, kteří přijeli z různých koutů naší země, někteří i ze zahraničí. Celebrantem a kazatelem mše byl J. Em. Stanisław kardinál Dziwisz, emeritní krakovský arcibiskup a dlouholetý osobní sekretář svatého papeže Jana Pavla II. Právě tento nejvyšší představitel katolické církve Anežku Přemyslovnu 12. listopadu 1989 svatořečil a dovršil tak sedmisetleté úsilí o její kanonizaci.
Před zahájením mše zazněla v premiéře Kantáta ke sv. Anežce od Zdeňka Pololáníka (*1935). Dílo vzniklo v roce 2013 na objednávku Severočeského filharmonického sboru, jehož členové s mužskou částí Smíšeného sboru Jitro také spoluúčinkovali. Na svoji světovou premiéru kantáta čekala plných 6 let. Textovou předlohu k partu připravil olomoucký světící biskup Mons. Josef Hrdlička a je koncipována velmi aktuálně jako modlitba za národ Dílo nastudoval a dirigoval regenschori katedrály Svatého Ducha v Hradci Králové Josef Zadina. Na varhany doprovázel Jiří Kudrna, který se Smíšeným sborem JITRO již v minulosti spolupracoval.
Bohoslužbu přenášela v přímém přenosu Česká televize od 9:45 na programu ČT2.
Jaká byla cesta ke zpívání ve svatovítském chrámu a co se odehrávalo v zákulisí?
Mgr. Josef Zadina oslovil našeho sbormistra po polovině října 2019 s prosbou o výpomoc při provedení Kantáty ke sv. Anežce v katedrále na Pražském hradě v polovině listopadu. Do premiéry tehdy nezbýval ani měsíc. Mgr. Zadina se Severočeským filharmonickým sborem pracoval na díle již několik let a původně měla premiéra zaznít již před dvěma lety, jak jsme se dozvěděli. Zůstalo nám naopak utajeno, že v době, kdy nás oslovil, ještě nebylo účinkování ve svatovíckém chrámu definitivně domluveno, což jsme s překvapením zjistili až zpětně.
Zkoušky byly stanoveny pouze tři a to na 4., 5. a 6. listopadu 2019 vždy od 19:30 do 21:45 v místnosti zvané Balbínka, která se nachází v přízemí Nového Adalbertina, tedy budovy, kde v prostorách pronajatých Univerzitou Hradec Králové pravidelně zkoušíme. Noty jsme poprvé obdrželi až na konci října, na samostudium zbýval jediný víkend.
Během zkoušek z nás sbormistr od prvního tónu vyžadoval plný výraz a zvučný tón, zatímco my jsme se seznamovali s dílem, které jsme nikdy nezpívali ani neslyšeli. Tenory i basy se v díle dělí na vícehlasy. V pondělí jsme prošli většinu díla, v úterý i zbytek a začali jsme opakovat a ve středu, poslední den, jsme prošli kantátu celou, ale ani jednou v kuse s nástupy. Po všechny 3 zkoušky s námi zpívali i dva členové Severočeského filharmonického sboru, jeden tenor a jeden bas. Zkoušky Honza Kundrt nahrál, nahrávku potom každý den Marek Uhrin rozpracoval na jednotlivé takty a na interních stránkách sboru jsme se tak mohli ke zkoušce vracet a procvičovat jednotlivé takty i během dne, když měl někdo chvíli čas.
S ženskou částí sboru jsme se setkali v České Lípě v prostorách Střední průmyslové školy (Havlíčkova 426), kde Severočeský filharmonický sbor pravidelně zkouší, a to v soboru 9. listopadu 2019 na první a jediné společné zkoušce následované předpremiérou díla v nedaleké bazilice Všech svatých. Česká Lípa nás přivítala deštivým počasím. Přijeli jsme se vlastními auty, cestu uhradil Severočeský filharmonický sbor formou proplacení cestovního výkazu. Přijel i Jan Kudrna, varhaník, který mimochodem nově nastoupil jako korepetitor do Základní umělecké školy JITRO Hradec Králové, tedy jako doprovodný klavírista Královéhradeckého dětského sboru Jitro. Ani během zkoušky od 13 do 15 hodin, kde jsme konečně slyšeli doprovodný varhanní part a ženské hlasy, ani během zkoušky od 15 hodin v nedaleké bazilice jsme neprošli dílo vcelku s nástupy.
Poprvé tak kantáta zazněla nepřerušovaně v předpremiéře v bazilice Všech svatých v České Lípě od 16:30 za skromné účasti pozvaných posluchačů, kterých bylo asi deset. Pro nás se jednalo o významný milník, konečně jsme měli představu o díle jako celku, od této chvíle jsme měli k dispozici nahrávku, kterou jsme si mohli pouštět, a slyšeli jsme v ní mezihry a mohli si procvičovat jednotlivé nástupy a pasáže.
Další setkání všech aktérů se uskutečnilo až v sobotu 16. listopadu 2019 přímo v Chrámu sv. Víta na Pražském hradě. V brzkých ranních hodinách jsme vyjeli auty do Prahy. Místa na parkování jsme neměli vyhrazená, ale věděli jsme, kde je nejlepší zaparkovat (u Písecké brány) a kudy vejít do areálu hradu přes bezpečnostní kontroly. Zázemí jsme měli v církevních prostorách ve Vikářské ulici, do katedrály jsme vstupovali starou sakristií na levé straně katedrály.
Od 8 hodin začala naplánovaná zkouška, ale museli jsme mimo jiné připravit praktikábly, umístit na své místo varhany na kolečkách, nacvičit odnesení stupínků po ukončení vystoupení a vyrovnat se s řadou lidí a zvuků, kterými katedrála před slavnostním obřadem ožívala. Na zpívání došlo také, ale v podstatně menší míře, než by bylo po týdení pauze od prvního provedení díla v kuse zapotřebí.
Málem jsme se ani nestihli vystřídat na dvou malých záchodech a už jsme se neorganizovaně přesouvali na svá místa v Chrámu sv. Víta ke slavnostnímu prvedení Kantáty ke sv. Anežce za přítomnosti kamer a významných a početných hostů. K tomuto okamžiku celé naše snažení směřovalo.
Odzpívali jsme se ctí, naše rodiny nám hned posílaly fotografie obrazovek, abychom věděli, že nás sledovaly a jak jsme v televizi vypadali. Ještě než jsme došli k parkovišti a usedli do aut na cestu domů, shlédli jsme na mobilních telefonech záznam na stránkách České televize, abychom také věděli, jak jsme zněli. Abychom mohli odjet z Prahy ještě před koncem svaté mše, ponechali jsme si tašky se svými osobními věcmi za dveřmi u vstupu do katedrály v místě, které zůstalo kamerám i očím návštěvníků skryté. Severočeský filharmonický sbor dorazil do Prahy autobusem a lákal nás na společnou cestu do Hradce Králové, ale my měli auta a těšili jsme se domů na oběd, nechtěli jsme zůstávat na celou mši.
Ještě týž den rozezněla Kantáta ke sv. Anežce i katedrálu sv. Ducha v Hradci Králové a to během přijímání při mši svaté, která začínala v 18:30 a kterou celebroval pan biskup Josef Kajnek spolu s katedrální kapitulou. Zpívali jsme na kůru. Během mše jsme dostávali do rukou celou řadu dalších not s krátkými skladbami, které jsme nečekaně zpívali z listu. Severočeši je už ale znali, tak jsme se pouze přidali jako doprovod. Po ukončení mše jsme se se členy Severočeského filharmonického sboru rozloučili. Naše spolupráce skončila. Jako výraz poděkování a uznání nám Mgr. Zadina sdělil, že dveře do chrámu sv. Ducha máme jako sbor vždycky otevřené.